​

Michaela Ambrosi je hráčkou na příčné a zobcové flétny, pedagožkou a hudební badatelkou, která s velkou vášní propojuje všechny tyto obory. Absolvovala hru na moderní příčnou flétnu na Pražské konzervatoři ve třídě Jana Riedlbaucha. V závěrečném ročníku konzervatoře se setkala s Janou Semerádovou, jejíž hra ji natolik okouzlila, že se u ní přála studovat hru na barokní příčnou flétnu v oboru Historická hudební praxe na Univerzitě Karlově v Praze, Týnské škole – Collegium Marianum. Souběžně s tímto studiem také zdokonalovala hru na zobcovou flétnu na Pražské konzervatoři, a to pod vedením Jakuba Kydlíčka. V dalším studiu pokračovala na Koninklijk Conservatorium Den Haag ve třídě Wilberta Hazelzeta a Kate Clark, kde měla možnost seznámit se s interpretací hudby na historické příčné flétny od renesance až po romantismus. Svou hru dále konzultovala s mnoha světově uznávanými flétnisty, jako např. Lisa Beznosiuk, Rachel Brown, Jostein Gundersen, Christoph Hungeburth, Karl Kaiser, Barthold Kuijken, Marion Moonen, Michael Posch, Anne Pustlauk, Peter Reidemeister, Michael Schmidt-Casdorff, Ashley Solomon a Jed Wentz. Finální podobu jejího flétnového jazyka ji však pomohl utvořit Marcello Gatti, u kterého v rámci programu Erasmus studovala na Conservatorio di Verona „Evaristo Felice Dall’Abaco“ a na Universität Mozarteum Salzburg. Její studia podporoval především Nadační fond manželů Klausových a za koupi klasicistního nástroje vděčí firmě Adastra, s.r.o.

 

K největším milníkům její kariéry patří vystoupení v univerzitním projektu s Orchestra of the Eighteenth Century na koncertě, který dirigoval světoznámý průkopník historické interpretace Frans Brüggen. Krátce nato dostala příležitost vystupovat s Amsterdam Baroque Orchestra dirigenta Tona Koopmana a absolvovala studijní stáž u Orchestra of the Age of Enlightenment v Londýně, s nímž později znovu vystoupila již jako přizvaná umělkyně. V neposlední řadě byla také oslovena ke spolupráci s European Union Baroque Orchestra (EUBO). Jako sólistka, komorní a orchestrální hráčka dále vystupuje na mnoha evropských pódiích společně se soubory zabývajícími se historicky poučenou interpretací, např. Ars Antiqua Austria, Camerata Bachiensis, Collegium Marianum, Collegium 1704, Czech Ensemble Baroque, Europa Galante, Feinstein Ensemble, Irish Baroque Orchestra, Musica Florea, {oh!} Orkiestra Historyczna, The Amadè Players, Wroclawska Orkiestra Barokowa aj. Je spoluzakladatelkou souborů Musica neglecta, Pro Arte Bohemica a Musica Aldeana. Kromě podílu na nahrávkách CD se zúčastnila také řady nahrávek pro rozhlas a televizi, např. V. Vodička – Sonáty pro flétnu a basso continuo, J. K. Krumpholtz – Sonáty pro harfu a flétnu, Ch. W. Gluck – Orfeo, S. Moniuszko – Halka, W. A. Mozart: Don Giovanni & Rolando Villazón aj.

 

Michaela je v rámci svých badatelských a pedagogických aktivit zvána jako přednášející či lektorka seminářů a kurzů, dále také působí jako editorka hudebnin 18. století. V roce 2019 získala doktorský titul za svou práci „Jiří Čart – život a dílo z pohledu interpreta“ na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně pod vedením Barbary Marie Willi. Ve stejné instituci také působí zároveň jako pedagožka hry na historické příčné flétny a tajemnice Katedry varhanní a historické interpretace. V letech 2016–2019 vyučovala hru na zobcovou flétnu na Konzervatoři Brno.